propojme školy a firmy

„Propojme školy a firmy. To je pro odborné školství nejzásadnější,“ 

říká Ing. Aleš Jurečka, ředitel Střední školy polytechnické v Olomouci. Jak vypadá spolupráce jeho školy a firem, jaké využívají možnosti financování aktivit školy z jiných zdrojů než jen ze státního rozpočtu a jak se dotknou aktualizace RVP SOV jeho žáků a učitelů?  

Jak vnímáte aktualizaci RVP SOV? 

V každém případě je důležitá. Technologie a odbornosti jdou dál a je potřeba, aby se to propojilo i se vzděláváním, aby nebylo odtržené od reality. Myslím si, že RVP potřebuje nastavit standard, který by měl platit napříč republikou. Nedomnívám se, že toho školy potřebují moc. RVP by to měl jen zastřešit a tematicky vést. Revize RVP jsou nutné, ale chybí mi nadhled tvůrce.  

Jak se současná aktualizace RVP dotkne vaší školy a studentů? 

Na základě aktualizovaného RVP samozřejmě upravujeme ŠVP, takže studentů se to dotkne v nějakých tematických náplních. Například třeba u automobilních směrů, tam však jsou vložená nová témata jako elektrika, protože nás čeká období elektromobilů. Nebude to ale žádná radikální změna, není to celé překopané. Tím, že spolupracujeme s firmami, máme naše ŠVP připravené tak, abychom byli schopni dodat na trh práce člověka, který se uplatní a nebyl úplně mimo mísu. 

Vaše škola je velmi aktivní i v rámci mezinárodní spolupráce. Jaké jsou trendy středního odborného vzdělávání v Evropě?  

Zajímavé je to třeba ve Španělsku, kde mají vzdělávací systém nastavený tak, že je velmi průchozí. Člověk, který se v tomto systému vzdělává, může v průběhu vzdělávacího cyklu měnit podle svých potřeb svůj vzdělávací obsah podle toho, co zrovna cítí, že potřebuje nebo je pro něj dobré. Vzdělávací organizace tam fungují tak, že v podstatě učí celý den – od rána v tom klasickém režimu a potom se hodně zaměřují na výuku rekvalifikací, specializací, atd… Dává mi to smysl, protože je tam propojení dalšího vzdělávání s primárním vzděláváním, což považuji za nesmírně důležité. U nás to zatím takto nefunguje. 

Jak podle vás uzpůsobit střední odborné vzdělávání společenským a technologickým změnám? 

To je komplikovaná otázka. Myslím si, že odborné vzdělávání vždy musí směřovat k odbornosti, tzn. musí být propojeno s tou sférou, do které produkuje své absolventy. Bylo by optimální, aby byly firmy motivované podporovat odborné školy, které jim produkují jejich budoucí zaměstnance. A stejně tak motivovat školy k tomu, aby spolupracovaly s nějakým maximálním portfoliem firem. Třeba v německy mluvících zemích je silným garantem odbornosti hospodářská komora. Vnímám to jako poměrně důležitý a zásadní moment, ale postavení komory je tam jiné než třeba u nás. Můžou si dovolit být garantem odbornosti a toho, že firmy, které budou spolupracovat se školami, budou v maximální možné dosažitelné míře kvalitní. Rozdíl v kvalitě firem je obrovský. Pokud žáci nemají dobrý pozitivní a motivační vzor, tak sami mnohdy motivaci nemají nebo ji ztrácejí. Funkční propojení škol a firem je to nejzásadnější, co může být pro odborné školství. Kdybych mohl, něco takového bych zařídil i tady. 

Jak vaše škola spolupracuje s firmami? 

U nás to takto funguje už mnoho let. Tím, že spolupracujeme s takovým množstvím různorodých firem, od nejmenších až po jedny z největších zaměstnavatelů v Olomouckém kraji, si můžou naši žáci v rámci odborného výcviku vyzkoušet práci jak u živnostníka, tak firmy. Každému z žáků vyhovuje něco jiného. Během studia jsou pro ně připravované různé motivační akce, aby se naučili přemýšlet o své budoucnosti. Po získání výučního listu nebo maturitního vysvědčení všem absolventům nabízíme práci. Jestli toho využijí, pak zůstává na nich. 

Jak ovlivňuje spolupráce s firmami výuku na vaší škole? 

Jsme učňovská škola a máme spoustu malopočetných oborů a přemýšleli jsme, jak to udělat, abychom mohli učit opravdu malou skupinku žáků. Napadlo nás rozsekat ŠVP na jednotlivá témata. Rozhodli jsme se ta, která se v různých oborech potkávají, učit dohromady. Díky tomu je ve třídě víc dětí a my jednáme efektivně. Chtěli jsme jít však ještě o krok dál. Nejlépe vám to popíšu na příkladu stavebních oborů. Na základě spolupráce s firmami víme, že poptávka je trochu jiná než nabídka – obory jsou, ale není o ně mezi žáky zájem. Nám se celkem daří obsadit tesaře, ale u pokrývače a klempíře je to velmi těžký boj. Reálně na té stavbě je to pak stejně jeden člověk, který dělá všechny tři profese, protože na to nejsou lidé. Dali jsme tedy do ŠVP tesařům témata, která budou v praxi potřebovat, aby byli schopni aplikovat klempířské systémy. Nebudou to sice vyučení klempíři, ale budou daleko použitelnější ve svém profesním životě. Snažíme se kombinovat obory tak, aby to maximálně odpovídalo potřebám trhu práce a my byli schopni dodat děti. Firmám se to líbí. 

Velké téma je i financování odborného vzdělávání. Jak se vám daří financovat všechny vaše aktivity? 

U nás je to tak, že máme poměrně rozsáhlou a různorodou tzv. doplňkovou činnost školy, v rámci které jsme schopni si finanční prostředky vytvořit svou vlastní činností. Jedná se například o produktivní práci s našimi žáky, kde jsou honorováni i oni, pronájmy svěřených prostor či účast v různých projektech. 

V našem kraji je vytvořená speciální organizace pro střední odborné školy: Centrum uznávání a celoživotního učení Olomouckého kraje. V rámci tohoto Centra se snažíme zase podporovat systém a růst vzdělávání v Olomouckém kraji a rovněž také získávat finanční prostředky do školy. Účastníme se i mezinárodních projektů, tam to není až tak úplně o finančních prostředcích jako spíše o know-how. Spolupracujeme s partnery v EU, v podstatě se dá říct skoro ve všech státech, kam jezdí naši žáci, naši pedagogičtí pracovníci. Centrum uznávání a celoživotního učení Olomouckého kraje pořádalo také pro své ředitele škol takovéto tematické stáže v zahraničí, kde jsme se dívali na jiné školy z pohledu managementu a z pohledu řízení, hledali jsme tam možná zajímavá témata, která bychom použili u nás, což se nám vyplatilo. 

V neposlední řadě tu jsou i projekty, které jsou financovány většinou z regionálního operačního programu, a týkají se především investic do zařízení a do budov, jako je vybavení dílen, v našem případě laboratoří. V rámci těchto projektů budujeme nové dílny a nové vybavení, protože technologie v oborech, které učíme, jdou strašně rychle dopředu a my nejsme schopni držet ten trend. Firmy jsou daleko dynamičtější, školství má jistou setrvačnost. Tímto tvoříme taková vzdělávací centra, která jsou schopná udržet po několik let krok, a spolupracujeme s firmami na jejich využívaní. Naše škola spolupracuje s asi dvoustovkou různých firem, od regionálních až po ty s mezinárodním přesahem. Díky této dobré spolupráci jsou firmy ochotné nás spolufinancovat v aktivitách, které jsou pro ně zajímavé, a my tak můžeme vybavit laboratoře bez další pomoci. V rámci těchto prostor pak třeba školí firmy své zaměstnance, my tam vyučujeme odborný výcvik. Jedná se o nemalé finanční zdroje, které škola může čerpat. 

Ing. Aleš Jurečka