Školní plán kariérového vzdělávání

Školní plán kariérového vzdělávání má charakter metodického doporučení, který můžete využít celý nebo upravit, modifikovat, využít určité části podle svých potřeb. Jeho využití je variantní a dobrovolné.

Cílem obsahu je ukázat, jak je možné pracovat s aktualizovaným průřezovým tématem Člověk a svět práce, a to pouze ve fázi projektování vzdělávání. Podstatné je, že obdobný postup může škola využít  při rozpracování všech průřezových témat a jejich zahrnutí do výuky. Je to však pouze jedna z možností, která naplňuje záměr průřezových témat.

V textu není rozpracováno celé průřezové téma, na příkladu je ukázán postup zpracování. Text je doplněn tabulkou, ve které jsou uvedeny příklady vlastního zpracování.

1. CO JE KARIÉROVÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Smyslem kariérového vzdělávání je vytvořit, prohloubit či doplnit u žáků soubor znalostí a dovedností (kariérových kompetencí) potřebných k řízení vlastní kariéry. Kariérové vzdělávání vede k vytváření a rozvoji dovedností potřebných pro vlastní uplatnění, pro nalezení vlastní cesty při vzdělávání, při vlastním rozvoji či pracovním zapojení. Realizace PT Člověk a svět práce přispívá k utváření uvedených znalostí a dovedností.

Kariérou se rozumí postupný rozvoj jednotlivce prostřednictvím formálního a neformálního vzdělávání i informálního učení, získávání jedné či více kvalifikací, uplatnění se na trhu práce, dalšího vzdělávání, získávání pracovních zkušeností apod. Kariérové vzdělávání potom vybavuje jednotlivce dovednostmi potřebnými nejen pro udržitelnou zaměstnatelnost a celoživotní učení, ale i pro odpovědné rozhodování o vlastní kariérní dráze.

Kariérové kompetence se v průběhu života jednotlivce proměňují, jejich základ se však vytváří již v době školní docházky jak do základní tak i střední školy.

Kariérové kompetence jsou vymezeny v RVP SOV v průřezovém tématu (PT) Člověk a svět práce. V aktualizované verzi PT je kladen zvýšený důraz na utváření a rozvíjení kariérových kompetencí žáků, které absolventům škol umožní lépe reagovat na změny, snadněji a účinněji se vypořádat s riziky i příležitostmi a odpovědně se rozhodovat o vlastní kariérní dráze.

V RVP SOV jsou uvedeny kompetence, k jejichž rozvoji má realizace PT Člověk a svět práce přispět:

• identifikace a formulování vlastních priorit a cílů;
• aktivní a tvořivý přístup při vytváření profesní kariéry;
• přijetí osobní odpovědnosti při rozhodování;
• vyhledávání a kritické hodnocení kariérových informací;
• komunikační dovednosti a sebeprezentace;
• otevřenost vůči celoživotnímu učení.

2. PROČ BY KARIÉROVÉ VZDĚLÁVÁNÍ MĚLO BÝT SOUČÁSTÍ ŠKOLNÍ VÝUKY

Cílem každé školy, každého počátečního vzdělávání je příprava žáka na jeho úspěšné uplatnění v životě; přestože úspěšné uplatnění často znamená pro každého něco jiného, hrají při jeho dosahování významnou roli právě kariérové kompetence. Proto tvoří kariérové vzdělávání nedílnou součást školního vzdělávání, které vytváří podmínky nejen pro rozvoj kariérových kompetencí žáků, ale i pro jejich smysluplnou volbu další vzdělávací cesty.

3. JAK ZAJISTIT KARIÉROVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLE

RVP SOV koncipují kariérové vzdělávání jako průřezové téma Člověk a svět práce, tedy jako součást kurikula, pro kterou není stanovena hodinová dotace. Každé průřezové téma by mělo být součástí veškeré výuky, všech k tomu vhodných tematických celků a činností. Výsledků učení žáků, ke kterým průřezová témata slouží, je možné dosáhnout především promyšlenou a koordinovanou pedagogickou činností všech vyučujících. To vše se týká i průřezového tématu Člověk a svět práce, tedy kariérového vzdělávání.

Tento postup je z určitého pohledu logický – má-li si žák vytvořit určité v ŠVP konkrétně  vymezené výsledky učení, je třeba, aby se na tom podíleli všichni zainteresovaní vyučující. Často se totiž jedná o výsledky učení, ve kterých převažuje postojová a hodnotová složka. Utváření těchto výsledků učení je velmi náročný, dlouhodobý prakticky celoživotní proces; navíc jsou dosahované výsledky učení často jen obtížně ověřitelné. Proto je třeba ve výuce vytvářet různé situace a zapojovat žáky do činností, které na ně mají žádoucí formativní dopad. Skutečný výsledek své práce vyučující často neuvidí, vytváří pouze určité jádro, které se dále po ukončení vzdělávání více či méně rozvine v pozitivním či méně pozitivním směru.    

Škola, která se problematice kariérového vzdělávání chce skutečně věnovat, postupně dojde k tomu, že je třeba činnosti vyučujících v této oblasti koordinovat. Nástrojem pro takovou koordinaci může být školní plán kariérového vzdělávání, ve kterém si vyučující rozdělí své úkoly. Jednotlivé výsledky učení žáků v oblasti kariérového vzdělávání se často utvářejí v různých vzdělávacích oblastech/vyučovacích předmětech, je proto vhodné stanovit, která vzdělávací oblast/vyučovací předmět se bude na budování konkrétního výsledku učení podílet a v jaké míře.

Školní plán kariérového vzdělávání tedy zachycuje co, kdo, s jakými předpokládanými výsledky a v kterém čase bude v oblasti kariérového vzdělávání realizovat.

4. KOORDINÁTOR KARIÉROVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Za přípravu školního plánu kariérového vzdělávání zodpovídá Koordinátor kariérového vzdělávání; tato specializovaná pozice nemá oporu ve školské legislativě, přesto se domníváme, že má-li se ve škole kariérové vzdělávání skutečně rozvíjet, je třeba uvedenou pozici vytvořit. Náplní práce koordinátora kariérového vzdělávání je ve vztahu ke školnímu plánu kariérového vzdělávání zejména:

• zajistit zpracování školního plánu kariérového vzdělávání;
• zajišťovat monitoring a vyhodnocení naplňování školního plánu kariérového vzdělávání;
• organizovat a koordinovat aktivity v oblasti kariérového vzdělávání ve škole;
• vyhledávat a navrhovat možné finanční a organizační zdroje pro realizaci kariérového vzdělávání ve škole;
• vyhledávat, využívat a doporučovat ostatním pedagogickým pracovníkům školy aktuální informační zdroje, výukové programy, výukové pomůcky z oblasti kariérového vzdělávání v různých vzdělávacích oblastech/předmětech.

5. ŠKOLNÍ PLÁN KARIÉROVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

        5.1 Kdo vytváří školní plán KV

Příprava školního plánu KV je v kompetenci koordinátora kariérového vzdělávání, který si pro práci na školním plánu KV vytvoří tým spolupracovníků. Kariérové vzdělávání – PT Člověk a svět práce – je v RVP SOV řešeno jako průřezové téma, dotýká se v různé míře všech vzdělávacích oblastí/vyučovacích předmětů. Proto tým zahrnuje pedagogické pracovníky reprezentující jednotlivé vzdělávací oblasti/vyučovací předměty.

Cílem společné práce koordinátora KV a jeho týmu je nejen vytvořit školní plán KV, ale také se podílet na jeho realizaci a vyhodnocování.

5.2 Co je obsahem školního plánu KV

Ve školním plánu KV je uvedeno, který výsledek učení žáka v oblasti kariérového vzdělávání je utvářen ve kterém ročníku a ve které vzdělávací oblasti/vyučovacím předmětu. Jedná se tedy o konkrétní rozpracování podílu jednotlivých vzdělávacích oblastí/vyučovacích předmětů na naplňování cílů PT Člověk a svět práce.

6. JAK POSTUPOVAT PŘI TVORBĚ ŠKOLNÍHO PLÁNU KV

        6.1 Konkretizace cílů

Prvním krokem je konkretizace jednotlivých cílů uvedených v PT Člověk a svět práce do očekávaných výsledků učení žáka, stanovení toho, co má žák na konci vzdělávání skutečně znát a umět. Cíle jsou v RVP SOV pro PT Člověk a svět práce formulovány z pohledu učitele, neříkají, co má žák umět, ale popisují, co má učitel dělat. Tyto do jisté míry obecné cíle je nutné nejen konkretizovat, ale také přeformulovat do očekávaných výsledků učení žáka a vyjádřit v tzv. jazyce žáka, pouze tak totiž mohou vyjadřovat, co má žák umět. Konkretizace výsledků učení může v řadě případů vést k tomu, že se jeden obecnější cíl rozdělí do několika konkrétních výsledků učení; dosažením těchto konkrétních výsledků učení je naplněn obecnější cíl.

PŘÍKLAD           Cíl z části PT nazvané „Uskutečňování tohoto cíle předpokládá“: NAUČIT ŽÁKA EFEKTIVNÍ SEBEPREZENTACI PŘI JEDNÁNÍ S POTENCIONÁLNÍMI ZAMĚSTNAVATELI Konkretizace uvedeného cíle do výsledků učení žáka: Žák je připraven: prezentovat sebe sama při jednání s potenciálním zaměstnavatelem; prezentovat výsledky své práce při jednání s potenciálním zaměstnavatelem; absolvovat přijímací rozhovor s potenciálním zaměstnavatelem.

6.2 Výsledky učení žáka a učivo

Dalším krokem je provázání konkretizovaných výsledků učení s obsahem vzdělávání, který je opět uveden v RVP SOV – PT Člověk a svět práce. Zde můžeme narazit na skutečnost, že učivo je širší, než jsou stanovené cíle. V takovém případě je třeba promyslet konkretizaci výsledků učení žáka tak, aby konkrétní výsledky učení žáka v co nejvyšší míře zahrnovaly uvedené učivo.

PŘÍKLAD         Učivo - výběr z části „Individuální příprava na pracovní trh“ Písemná i verbální prezentace v prostředí trhu práce – formy aktivního hledání práce, zpracování žádosti o zaměstnání, formy životopisů a motivačních dopisů a jejich vytvoření, praktická příprava na jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovor a výběrové řízení. Vytvoření osobního portfolia dovedností i se zkušenostmi z informálního učení. Doplnění výsledků učení žáka na základě učiva: Žák je připraven: prezentovat písemně i ústně sebe a výsledky své práce při jednání s potenciálním zaměstnavatelem; absolvovat přijímací rozhovor s potenciálním zaměstnavatelem; zpracovat žádost o zaměstnání; vytvořit vlastní životopis v požadované formě; připravit vhodný motivační dopis jako přílohu k žádosti o zaměstnání; účastnit se výběrového řízení na určitou pracovní pozici; vytvářet v průběhu celého vzdělávání osobní portfolio; využít profesní portfolio při žádosti o zaměstnání.

PŘÍKLAD         Cíl z části PT nazvané „Uskutečňování tohoto cíle předpokládá“: MOTIVOVAT ŽÁKA K CELOŽIVOTNÍMU UČENÍ PRO UDRŽENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI NA TRHU PRÁCE A PRO AKTIVNÍ OSOBNÍ I PROFESNÍ ROZVOJ. Konkrétní výsledek učení žáka: Žák je připraven: zdůvodnit potřebu celoživotního učení pro svůj další odborný rozvoj; doložit na příkladech, jak může učení v průběhu života přispět k jeho osobnímu rozvoji; využívat učení v průběhu svého života pro svůj profesní i osobní rozvoj.         Učivo – výběr z části „Svět vzdělávání“ význam celoživotního učení jako požadavku pro osobní růst a udržení konkurenceschopnosti a profesní restart; formální a neformální vzdělávací příležitosti, možnosti vzdělávání v zahraničí, návaznosti vzdělávání po absolvování střední školy, rekvalifikace; Doplnění výsledků učení žáka na základě učiva: Žák je připraven: zdůvodnit potřebu celoživotního učení pro svůj další odborný rozvoj; doložit na příkladech, jak může učení v průběhu života přispět k jeho osobnímu rozvoji; využívat učení v průběhu svého života pro svůj profesní i osobní rozvoj; uvést možnosti svého dalšího vzdělávání po ukončení vzdělávání v daném oboru vzdělání – návaznost ve školním vzdělávání (formální), neformální, popř. v zahraničí; charakterizovat rekvalifikace jako specifický způsob dalšího vzdělávání.

6.3 Očekávané výsledky učení žáka

Při vytváření školního pánu KV je důležité věnovat se charakteru stanovených výsledků učení žáka. Významné je rozdělení výsledků učení žáka na výsledky ověřitelné (kontrolovatelné) a na výsledky, které jsou svou povahou především postojové.

Ověřitelnost výsledků je podstatná pro získávání zpětné vazby o výsledcích učení žáka, se kterou by měl učitel dále pracovat tak, aby každý žák dosáhl výsledků, které odpovídají jeho možnostem. Zpětná vazba o výsledcích učení žáka je východiskem pro formativní hodnocení žáka (hodnocení není synonymem klasifikace!).

Výsledky, ve kterých se promítají především postoje a hodnotové orientace žáka, bývají obtížně ověřitelné. V uvedeném příkladu je takovým výsledkem např. výsledek: „využívat učení v průběhu svého života pro svůj profesní i osobní rozvoj". To zda žák skutečně využívá učení v průběhu svého života, se vyučující patrně nedoví, to však není důvodem proto, aby o naplnění tohoto výsledku průběžně neusiloval. Proto školní plán kariérového vzdělávání může obsahovat popis situací, činností či akcí, které bude škola/třída pro utváření těchto výsledků učení žáků realizovat – např. besedy s bývalými žáky školy, kteří se dále vzdělávali a uspěli v profesi, s představiteli cechů či zástupci firem; práce s životopisy vybraných osobností.

6.4 Výsledky učení žáka a čas

Do další práce na školním plánu KV je nezbytné zapojit celý tým, který si koordinátor vytvořil. Stávajících výsledků učení mají žáci dosáhnout při ukončení svého vzdělávání. K tomu, aby jich žáci skutečně dosáhli, je třeba některé výsledky vytvářet od prvního ročníku vzdělávání, a to v různých vzdělávacích oblastech/předmětech. Jde tedy o to vytvořit určité kontinuum očekávaných výsledkůučení – co bude žák umět na konci prvního ročníku, druhého ročníku atd.V této souvislosti je opět nutné zamyslet se nad charakterem výsledků učení – výsledky, které jsou na úrovni reprodukce (slovesa např. uvozena slovesy vyjmenovat, uvést, popsat, definovat apod.) či na úrovni porozumění (slovesa např. vysvětlit, vyložit, porovnat apod.) lze vytvářet „jednorázově“.

PŘÍKLAD Žák je připraven: charakterizovat rekvalifikace jako specifický způsob dalšího vzdělávání; uvést možnosti svého dalšího vzdělávání po ukončení vzdělávání v daném oboru vzdělání – návaznost ve školním vzdělávání (formální), neformální, popř. v zahraničí.

U výsledků tohoto typu tedy půjde o to, rozhodnout, ve které vzdělávací oblasti/vyučovacím předmětu a v kterém ročníku budou naplňovány.

Jiné výsledky učení žáka, výsledky na vyšší úrovni, je třeba budovat postupně a dlouhodobě se zvyšující se náročností.

PŘÍKLAD          Žák je připraven: prezentovat písemně i ústně sebe sama při jednání s potenciálním zaměstnavatelem; prezentovat písemně i ústně výsledky své práce při jednání s potenciálním  zaměstnavatelem.

6.5 Výsledky učení žáka a jejich ověřování

K naplňování výsledků učení žáků, které jsou pro KV formulovány ve školním plánu KV, dochází v různých vzdělávacích oblastech/předmětech. Např. výsledek prezentovat písemně i ústně výsledky své práce přijednání s potenciálním zaměstnavatelem může být realizován v rámci odborného výcviku, odborných předmětů, ale i českého jazyka či všeobecně vzdělávacích předmětů; záleží na kategorii vzdělání, oboru vzdělání, ale i na domluvě vyučujících apod. Jestliže je jeden výsledek učení žáků budován ve více předmětech, je nutné, aby sevšichni vyučující shodli na kritériích, které využijí při hodnocení toho, zda každý jednotlivý žák stanovenéhovýsledku učení dosáhl a v jaké míře.

Kritéria hodnocení musí být konkrétní a jednoznačná, všichni vyučujícíby jim měli rozumět, vhodné je seznámit s kritérii i žáky.

Pomocí kritérií lze ovlivňovat náročnost výsledku učení; např. zvyšováním náročnosti kritérií – viz příklad níže.

PŘÍKLAD Příklad kritérií pro výsledek učení prezentovat písemně i ústně sebe sama při jednání s potenciálním zaměstnavatelem Kritéria využitelná v prvním ročníku, ve kterém se výsledek učení začíná vytvářet: srozumitelnost, logická struktura, kultura jazykového projevu písemná prezentace – pravopisná správnost; ústní prezentace – výslovnost, hlasitost. Kritéria využitelná v závěrečné fázi vytváření uvedeného výsledku učení: srozumitelnost, logická struktura, obsahová správnost kultura jazykového projevu písemná forma – pravopisná, syntaktická a morfologická správnost; ústní forma – výslovnost, přízvuk, intonace, frázování; hlasitost, tempo, pauzy, slovní důraz, barva hlasu; řeč těla (např. mimika, gesta, pohled, postoj apod.), celkový vzhled.

7. ZPĚTNÁ VAZBA, HODNOCENÍ DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ PT

Součástí školního plánu kariérového vzdělávání musí být i získávání zpětné vazby o výuce a naplňování výsledků učení žáků. Nejlépe společná komunikace o tom, co se povedlo, co má pozitivní dopad na učení žáků apod. Na základě vyhodnocování je třeba upravit školní plán kariérového vzdělávání pro další období.

8. KOMENTÁŘ K ROZPRACOVANÉMU PŘÍKLADU

Příklad je zpracován pro obor vzdělání kategorie dosaženého vzdělání H. Přesto, že je v příkladu usilováno o co nejvyšší konkrétnost, není možné dovést všechny formulace do zcela konkrétní podoby, důvodem je jednak zpracování pro kategorii vzdělání, nikoliv pro konkrétní obor vzdělání, jednak skutečnost, že vše, co je v příkladu uvedeno, musí zohledňovat způsob zpracování ŠVP, který může být v různých školách různý.

Příklad je rozpracovaný v tabulce, ta umožňuje filtrovat výsledky učení žáků např. podle ročníků, podle měsíců apod., to vytváří možnost jednodušší manipulace s textem uvedeným v tabulce.